Řečice - Vrbno - Kadov - Bezděkov - Pole
0,0 km
Vydáme se přes náměstí J. P. Koubka, na konci náměstí odbočíme doleva a jedeme třídou T.G.Masaryka. U sokolovny odbočíme doleva – modrá značka. Po chvíli budou rodinné domky po naší levici nahrazeny Blatenskou oborou. Na první křižovatce se však nedáme doleva po mostě přes Lomnici, ale pokračujeme rovně po modré značce podél Lomnice. Vpravo mineme obilní silo a kamenolom. Řečice Na oblastních pozemcích města Blatné byly postaveny první domy někdy v 18. století.
2,8 km
Z Řečice budeme pokračovat stále po modré turistické značce. Ta nás svede ze silnice na hrbolatou polní cestu. Trasa je naštěstí po rovině – mezi poli a loukami podél železniční tratě. Po chvíli trať přejedeme a budeme ji mít po pravé ruce. Dorazíme ke mlýnu, na křižovatku polních cest. Vpravo přes železniční trať vede do kopce polní cesta do Hajan. Rovně bychom dojeli po modré značce do Tchořovic. My však vyrazíme vlevo po hrázi rybníka. Cesta není příliš vhodná po větším dešti. Bývá na ní dost bahnitých míst. Dostaneme se k hlavní silnici.
5,9 km
Na silnici odbočíme doprava. Povrch silnice je pěkně hladký a dobře se po ní jede. Život však znepříjemňují nákladní automobily, které se co chvíli prořítí kolem nás. Proto při první příležitosti (zhruba po 800 metrech) opustíme tento ráj galuskářů a odbočíme doleva na polní cestu. Zde se opět setkáme s modrou značkou, která vedla obloukem přes obec Tchořovice. V poslední fázi před odbočkou z hlavní silnice (zhruba 50 metrů) stojí za to dávat pozor nejen na míjející auta, ale pátrat zrakem v levém silničním příkopu. Na jeho okraji je pamětní kříž z r. 1827. Obvykle však bývá v létě celý zarostlý kopřivami. Dále jedeme po modré značce pěknou krajinou. Lesy se střídají s rybníky. Dojedeme po lesních cestách až k Hadímu rybníku, u kterého je malé rekreační středisko a místo ke koupání s vodní skluzavkou.
9,0 km
U rybníka se dáme doprava po silničce stále po zelené značce. Ta nás povede cestou po hrázi rybníka Velký Pálenec. Mineme letní dětský tábor a dostaneme se do obce Vrbno. Vrbno Ves patřila původně klášteru sv. Jiří na Pražském hradě, od 15. století byla součástí lnářského velkostatku. V okolí jsou jedny z nejkrásnějších rybníků Blatenska (Velká Kuš, Pálenec, Hadí, Vitanov, Smyslov). V 19. století se u obce zkoušelo dolovat uhlí.
11,7 km
Ve Vrbně opustíme zelenou značku a pojedeme stále po silnici směrem na Kadov. Čekají nás mírná stoupání. Silnice vede hodně lesem. Dorazíme do Kadova. Proslulý viklan je hned na kraji obce, po levé straně na zarostlém návrší hned za objekty zemědělského družstva. Máme-li dost času a sil, byla by velká chyba, kdybychom si neprojeli naučnou stezku po bizarních kamenných útvarech v okolí Kadova. Začíná viklanem a končí "Čertovými náramky". Délka stezky je cca 5 km.
Kadov
Vladyka Racek erbu kola s bratřími byli majiteli Kadova v letech 1360–1380. O Přibíkovi z Kadova se vyprávělo, že v roce 1421 postřelil před Rábím Žižku do jediného oka. Současná podoba původně středověké tvrze je z konce 16. století s bohatými renesančními volutovými štíty, koncem 18. století, přeměněná na sýpku. Kostel sv. Václava, původně ranně gotický, byl přestavěn na počátku 2. poloviny 18. století v barokním slohu. Kolem kostela je hřbitov ze starými náhrobními kameny ze 16. století. Farní budova zpoloviny 18. století je jednopatrová s mansardovou střechou. Nedaleko kostela je novogotická hrobka rodiny Linekerů z let 1859–1860. Zajímavý je též dům č. 38, bývalý chudobinec z roku 1656 se žulovým portálem a aliančními znaky nad vchodem. V okolí Kadova jsou četné žulové kameny, mimo známý Viklan je zde kámen, na němž podle pověsti odpočíval sv. Vojtěch.
14,4 km
Na vršku u farního kostela se dáme po silnici vlevo kolem tvrze. Silnice vpravo by nás dovedla pouze ke hřbitovu, u kterého je zajímavá novogotická hrobka. Na první křižovatce se dáme po asfaltce vpravo. Ta nás dovede na konec obce. Tam se dáme po polní cestě doprava ze svahu dolů. Mineme stanová tábořiště na břehu rybníka situovaného pěkně uprostřed lesa. Po chvíli se dostaneme z lesa, sjedeme z kopce dolů k hrázi Velkého Bezděkovského rybníka. Dáme se po hrázi doprava. Na konci hráze se však objeví nečekané překvapení. Přímo proti nám na nás z malého návrší mezi borovicemi civí téměř třímetrová vysoká kamenná postava.
17,0 km
Od kamenné postavy pokračujeme stále podél rybníka. Po levé straně, hned na břehu rybníka, se nachází nízký kamenný pamětní kříž. Je obvykle naprosto schovaný pod vysokým kopřivovým porostem. Zájemci vybaveni dlouhými rukávy jej mohou lokalizovat zhruba uprostřed mezi kovovým krmicím zařízením rybníkářů a jejich dřevěnou chatrčí. Po chvíli jízdy rybník končí abudou již na dohled bezděkovské chalupy.
Bezděkov
Již ve 13. století zde bývala tvrz, později přestavěná na zámek. Po připojení Bezděkova k lnářskému panství byl zámek přestavěn na sýpku. V obci je ranně gotický kostel sv. Ondřeje z konce 13. století, upravovaný v 16. a v 18. století. V roce 1735 vyhořelo půl obce, mlýn pod vsí stával již v roce 1603. Při cestě do Hradiště byl morový hřbitov. Odbočíme prudce doprava po polní cestě, do kopce směrem k lesu. Vrchol kopce nás odmění za stoupání krásnými pohledy na Lnářsko a dál směrem na Třemšín. Vydáme se hrbolatou polní cestou dolů, do obce Pole, která se rozkládá přímo pod námi. Pole První zmínka o obci je již z roku 1233. Na místě bývalé tvrze byl na sklonku 16. století postaven renesanční zámek s bohatými štíty, v ose jižního štítu je plastika zbrojnoše s halapartnou. Kaple na návsi je pseudogotická z roku 1926. Zajímavou památkou je též roubené stavení č. 2, ve vsi je též svérázná hospoda - statek.
20,4 km
Projedeme kolem známé rockové hospody po silnici dolý. Na křižovatce s hlavní silnicí odbočíme doleva směrem na Tchořovice. Cesta vede pěknou zvlněnou krajinou. Silnice má kvalitní povrch, takže se dá šlapat, co to dá. Budeme křižovat dvě dlouhé betonové přistávací dráhy záložního vojenského letiště a můžeme si vyzkoušet rychlostní vložku našeho putování. Po letištní dráze můžeme být v Tchořovicích ještě dřív než po silnici. Zabloudit nemůžeme, protože ves je před námi jako na dlani. V Tchořovicích se vydáme doleva po hlavní silnici do kopce směrem k nádraží.
25,0 km
Od nádraží se dáme po modré značce doprava. Za vesnicí, na konci Dolejšího rybníka u mlýna se však na křižovatce polních cest dáme nikoliv po modré přímo na Blatnou, ale doleva do kopce přes trať. Doprava by nás cesta vedla po našich původních stopách, protože tímto místem jsme již na začátku našeho putování projeli. Za tratí pojedeme polní cestou až do vesnice Hajany. Tam odbočíme doprava na silnici do Blatné.
32,3 km
Blatná – Věž
Přírodní zajímavosti 4. okruhu
Cesta z Řečice vede kolem Hajanského rybníka s hnízdní kolonií racků chechtavých. Dále projíždíte po loukách s krásnými rozptýlenými stromovými vrbami k Dolejšímu rybníku. Na jeho jižním břehu pod hlavní silnicí leží 6 hektarová přírodní rezervace Dolejší rybník chránící mokřad se vzácnou rašelinoslatinnou květenou. V nepřístupné bažině roste například vachta trojlistá, tuřice přioblá a jiné vzácné rostliny, které musí ochránci přírody chránit před zarůstáním vrbami a olšemi. Před vjezdem do lesa vede cesta po hrázi Radova, který je nejvýznamnějším shromaždištěm vodního ptactva na Blatensku. Především v srpnu a za jarního i podzimního tahu se zde v některých dnech zdržuje až několik tišíc vodních ptáků: kachen divokých, lysek černých, poláků chocholaček (s bílými boky), poláků velkých (s hnědými hlavami), kopřivek obecných, labutí velkých, čírek obecných i modrých, lžičáků pestrých, potápek roháčů, potápek černokrkých i malých, na kamenech uprostřed rybníka odpočívají protahující kormoráni, rybáci a spatřit či slyšet lze i další ptačí druhy. V obci Kadov je velmi zajímavou geologickou zvláštností přírodní památka Kadovský viklan, jehož znovuusazení do viklavé polohy, ze které byl shozen již začátkem století, zařídil známý strakonický inženýr Pavel Pavel. Za tchořovickým letištěm vede cesta po hrázi se starými duby mezi rezervacemi Nový a Hořejší rybník ( viz 3.okruh).