Tchořovice - Kasejovice - Lnáře
0,0 km
Dáme se přes náměstí J. P. Koubka stále rovně až ke zdravotnímu středisku, zde odbočíme doleva. Dojedeme na křižovatku, vpravo vede silnice na Bělčice a Prahu, vlevo do centra, my se dáme rovně přes železniční přejezd směrem na Hajany. Vlevo mineme areál bývalé zbrojovky. Za Blatnou po levici uvidíme veliký kamenolom. Brzy se dostaneme do lesa.
3,0 km
Vpravo vede silnice do obce Chlum. V blízkosti rozcestí je zatopený kamenolom s čistou a studenou vodou. Mnohé láká ke koupání. My budeme pokračovat stále v přímém směru, až dorazíme do obce Hajany.
4,6 km
U kaple odbočíme doleva a pojedeme pěknou polní cestou směrem na Tchořovice. Za železničním přejezdem se dáme doprava a podél tratě pokračujeme k Tchořovicím. Vlevo máme velký Dolejší rybník.
7,4 km
V Tchořovicích se u nádraží dáme dolů po hlavní silnici. Přejedeme most a odbočíme k tvrzi.
Tchořovice
Roku 1321 je tu poprvé připomínán dvůr náležející ke strakonickému hradu. Nato zde byla postavena tvrz, na které sídlil v roce 1372 Jan z Tchořovic. V roce 1409 ji měl v držení Vilém ze Zvířetnic. Tchořovice ještě několikrát změnily majitele, než byl zadlužený statek prodán v roce 1653 ke lnářskému panství. Tvrz je dvoupatrová stavba kolem čtvercového dvora. O založení ve 14. století svědčí zbytky středověkého zdiva ve sklepení tvrze, jež byla v roce 1675 používána jako sýpka. O vlastní osadě jsou podrobnější zprávy od 17. století, podle kterých několikrát vyhořela. V roce 1654 bylo v obci 26 domů a 288 obyvatel. Na návsi jsou zemědělské usedlosti č. 10 a 12 z poloviny 19. století.
Vrátíme se zpátky na hlavní silnici a pokračujeme po ní. Hned však odbočíme doprava na silnici směrem na Hradiště. Jedeme mírným stoupáním. Vpravo se rozkládá Hořejší rybník a vlevo se k silnici svažuje pole. Za ním je záložní vojenské letiště. Zhruba po dvou kilometrech dorazíme na křižovatku.
9,4 km
Silnice vpravo vede na Lnáře, vlevo do kopce je možné dát se směrem k obci Pole. My pojedeme rovně na obec Hradiště. Po chvíli narazíme na další křižovatku, kde odbočíme doprava na Hradiště. Silnice vede hezkou jabloňovou alejí.
Hradiště
Jedna z nejstarších vsí na Blatensku, ve 13. století byla v majetku svatojiřského kláštera v Praze. V roce 1456 již patřila celá ves i s poplužním dvorek ke Lnářům. Bývala zde tvrz, později přestavěná na sýpku a pivovar. Bylo zde několik mlýnů, nejstarší připomínán již v roce 1442. U obce významné pravěké pohřebiště plochými žárovými hroby ze starší doby laténské.
12,2 km
Na začátku vesnice musíme chvíli stoupat. Na vrcholku kopce po levé straně je pohřebiště a hradiště z doby bronzové. Na křižovatce u kostela se dáme doprava na Kasejovice. Jedeme zvlněnou krajinou, střídavě mezi poli, loukami a lesem. Na okraji města Kasejovice musíme přejet železniční trať. Za tratí se dáme doleva, až dojedeme na hlavní silnici. Po ní se pustíme vlevo až na náměstí.
Kasejovice
Připomínají se poprvé v roce 1264 jako sídlo Zdeslava z Kasejovic a jeho bratří Noskopa a Voislava, jejichž potomci byli vladykové z Frymburka, Střely a Lnář. V erbu kasejovických vladyků nacházíme dvě oslí hlavy, jako připomínku jejich účasti v křížových výpravách do Svaté země. Kolem roku 1300 se připomíná v Kasejovicích Protiva, patrně Zdeslavův syn, který zde postavil kamennou tvrz. Roku 1308 dal Kasejovicím, nazývaných již městečkem, Protiva II. určitá privilegia. Na počátku 15. století se dostaly Kasejovice do držení Anny z Frymburka, manželky Petra Zmrzlíka ze Svojšína. Po její smrti se staly součástí lnářského velkostatku. Kostel sv. Jakuba je raně gotický z třetí třetiny 13. století, zbarokizovaný před pol. 18. století a přestavěný v letech 1868, 1892 a nově v r. 1936. Již v roce 1613 zde byl pivovar. Židovská obec zde byla založena v roce 1726, v roce 1763 byla postavena synagoga. Městečko mělo v roce 1622 51 domů, v roce 1770 již 154 domů. Kasejovice několikrát vyhořely, zejména v roce 1791 a v roce 1868, kdy vyhořelo 38 domů. V Kasejovicích byl též jeden z 13 hrdelních soudů v Prácheňském kraji. V okolí Kasejovic se dolovalo v 15. a 16. století zlato a stříbro, novější historie těžby spadá do 18. století. Pokusy o dolování zlata se opakovaly ještě po roce 1904, zejména na Jakubské šachtě.
15,9 km
Z náměstí pojedeme kolem kostela po modré turistické značce. Musíme zdolat prudké stoupání po kamenité polní cestě. Dostaneme se na návrší nad Kasejovicemi. Je odsud velmi pěkný výhled. Zhruba na vrcholu kopce odbočíme doleva po neznačené polní cestě směrem k obytnému domku. Za ním se rýsuje cosi jako háj. Za zdí se však ukrývá poměrně rozsáhlý a obstojně udržovaný židovský hřbitov. Je z něj pěkný rozhled směrem na Třemšín. Vrátíme se na modrou značku a vydáme se poměrně příkrým sjezdem po hrbolaté polní cestě směrem na obec Újezd u Kasejovic.
Újezd u Kasejovic
První zpráva o obci je z roku 1395, kdy ves patřila významnému rodu Zmrzlíků ze Svojšína. Patrně zde též bývala zemanská tvrz. Židovský hřbitov v Kasejovicích je připomínán již v roce 1669.
18,1 km
Projedeme Újezdem a pokračujeme po modré. Po delším sjezdu se dostaneme na křižovatku. Vlevo vede silnice na Mladý Smolivec, rovně na Zámlyní. My však odbočíme doprava na Lnáře. Do Lnář se jede po rovině a po kvalitní silnici, takže tam je cyklista za chvilku.
22,7 km
Na kraji městečka se po levé straně nachází opravený kostel. Jedeme stále rovně, až se dostaneme na křižovatku s hlavní silnicí na Nepomuk. Za křižovatkou je pomník padlým americkým vojákům.
Lnáře
V roce 1318 je zde uváděn Habart ze Lnář, později je hrad i osada v držení významného rodu Zmrzlíků ze Svojšína. V roce 1564 kupuje Lnáře Zdeněk ze Šternberka a v roce 1575 je postupuje Volfovi Novohradskému z Kolovrat, který panství rozšířil přikoupením několika vesnic a též přestavěl na přelomu 16. a 17. století v renesančním slohu původní gotický hrádek. Raně barokní lnářský zámek je zdoby kolem roku 1670. Stavebníky byli tehdejší majitelé panství Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic a po něm Humprecht Jan Černín z Chudenic. Za Černínů z Chudenic byl rovněž postaven v letech 1688–1693 klášter bosých augustiánů. Raně barokní čtyřkřídlá jednopatrová stavba je dílem architekta G. B. Maderny. Součástí kláštera byl kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1666–1723 na místě bývalé poustevny. Za dalších majitelů panství, německého rodu Küniglů, byl v roce 1735 postaven na místě původního gotického kostela z roku 1356 hřbitovní kostel sv. Mikuláše. Lnářský zámek se zapsal do historie v době protirobotního odporu na Prácheňsku v 18. století. V roce 1738 byli na nádvoří zámku za vojenské asistence tělesně trestáni poddaní, kteří odmítli robotovat. Od roku 1745 mělo lnářské panství nového majitele, hrabata ze Swest Šporku, kteří vlastnili Lnáře až do roku 1802. Neúroda, hlad a nouze byly příčinou selských rebélií v roce 1771 na lnářském panství. Vlastní osudy obce byly dlouho spojeny s historií zámku, na kterém se dále střídali majitelé. Od roku 1803 jsou vlastníky velkostatku Lücknerové z Lutzenwicku, posledními majiteli byli od roku 1869 páni z Lilgenau.
Dáme se doleva – kolem zámku. Vpravo budeme mít Podhájský rybník. Silnice začne po chvíli stoupat. U restaurace Pod klášterem odbočíme z hlavní silnice vlevo do prudkého svahu. Po pravé ruce budeme mít komplex klášterních budov. Za Lnářemi vyjedeme do zvlněné krajiny. Po chvíli dorazíme na silniční křižovatku.
25,0 km
Dáme se doprava do táhlého stoupání po silnici. Za vrcholkem se nám otevře pěkný pohled na Blatensko.
27,6 km
Sjedeme z kopce do obce Hajany a vrátíme se po stejné trase, po které jsme se z Blatné vydali.
32,2 km
Blatná – Věž
Přírodní zajímavosti 3. okruhu
Na trase leží dvě významná zvláště chráněná území. Mezi Hradištěm a křižovatkou před Tchořovicemi je vlevo přírodní památka Nový rybník u Lnář, chráněný již od roku 1933 jako hnízdiště racka chechtavého. Na ostrově uprostřed Nového rybníka (na který je samozřejmě zakázáno vstupovat) dnes mezi stovkami racků hnízdí i několik párů velmi vzácných rybáků obecných a hnizdí zde i potápky črnokrké, roháči a několik druhů kachen. Hned pod hrází Nového začíná přírodní rezervace Hořejší rybník s rozlohou téměř 57 ha zahrnující cenný smíšený les zvaný Bažantnice a celý rybník s rozsáhlými porosty rákosin a navazující podmáčené olšiny a vlhké louky. Výjimečné jsou rozsáhlé porosty stulíku žlutého, okraje rybníků zdobí kosatce žluté. Rezervace je zřejmě nejbohatší částí Blatenska i pokud jde o ptactvo, k nejvzácnějším druhům patří slavík modráček, moták pochop, chřástal vodní, v listnatém lese hnízdí strakapoud prostřední a vzácností je i velká kolonie volavek popelavých. Rezervací prochází od železniční zastávky ve Tchořovicích naučná stezka, přístupná však jen pěším turistům. Na kole na ni nevjíždějte, rybník včetně hnízdiště volavek je nejlépe viditelný ze silnice vedoucí pod polním letištěm do Tchořovic, která je na trase tohoto okruhu.