Rybníky
Blatensko patří mezi vyhledávané cíle českých i zahraničních turistů a rekreantů. Malebná pahorkatina v okolí Blatné, dosud nezkažená průmyslem a výstavbou, zaujme návštěvníky mimo jiné také velkým počtem rybníků. Některé jsou drobné, jiné překvapují velikostí. Všechny jsou ale půvabné a lákají k rekreaci.
Historie
Většina zdejších rybníků vznikla v období tzv. „zlatého věku českého rybníkářství“, tedy v 15. a 16. století. Největší rybník na Blatensku, kterým je Labuť v Myšticích, byl vystavěn v letech 1492 až 1503. Historie mnoha zdejších rybníků je rozhodně ještě starší. Snad pomohl styk s nedalekým Bavorskem, kde prý první rybníky vznikaly již v 8. století. Slovanské kmeny měly z původní domoviny vlastní zkušenosti se stavbou cest a hrází v bažinaté krajině, která tehdy v okolí Blatné byla a městu dala jméno. Další dovednosti byly získány při výstavbě četných vodních tvrzí a mlýnů. Ve zdejší zvlněné krajině s četnými potůčky se stavba hrází často přímo nabízí. Nejstarší údaje a důkazy zatím chybí, ale potvrzeno je, že již velmi záhy, v době Karla IV., patřilo Blatensko mezi krajiny s nejvíce rybníky. Pokud se později na stavbě dokonalých soustav a kvalitních hrází skutečně podílel slavný rybníkář Jakub Krčín, pak přišel do kraje, kde již bylo rybníků plno.
V té době bylo v Čechách třikrát více rybníků než dnes a také znalost hospodaření na nich byla na nejvyšší
úrovni v Evropě. Proto již tehdy putoval český kapr jako vzácná lahůdka na vývoz. Přijedete-li do Blatné od Plzně
či od Budějovic, pojedete po staré císařské silnici (dnes E 49), která vždy byla živou dopravní tepnou pro obchod
s rybami. Přeprava ryb zde byla tak častá, že se silnice nazývala „Fischerstrasse“ (tj. rybářská silnice).
K obchodníkům do Chebu dorazily povozy s rybami asi za 20 hodin, po zotavení v sádkách pak ryby pokračovaly dále
do Německa.
Výlovy rybníků
Velký zájem veřejnosti je o každoroční podzimní výlovy. Informace o termínech výlovů jednotlivých rybníků lze získat od vždy od poloviny září na příslušných rybářských podnicích a na internetu. Protože sestavení plánů výlovů není jednoduché, nemohou být přesné termíny známy dříve. Výjimku tvoří obvykle nejvýznamnější rybníky, jejichž datum výlovu bývá stanoveno již v předstihu. Návštěvu výlovu (zvláště hromadnou) doporučujeme raději projednat předem. Samozřejmě je možné navštívit výlov rybníka zcela samostatně bez předchozí domluvy, nelze ale vyloučit změnu termínu. Ryby a příroda mají prostě přednost…
Na vybraných rybnících je zajištěno občerstvení, prodej ryb a specialit z ryb, po dohodě i odborný výklad s ukázkou ryb. Firma Blatenská ryba na některých rybnících pořádá speciální akce pro návštěvníky, zpravidla s hudbou, pasováním na rybáře, někde se soutěžemi pro děti i dospělé. Již tradicí pro slavnostní výlov se stává termín státního svátku 28. října. Rybářství Lnáře zajišťuje návštěvu výlovů také v oblíbeném spojení s prohlídkou zámku ve Lnářích, kde je k vidění pěkná rybářská expozice a možnost posezení v restauraci. Hlavním lákadlem pro návštěvníky výlovů rybníků je zvláštní atmosféra lovení, této těžké, ale dokonale sehrané práce, prováděné po staletí podobnými metodami v krásné podzimní přírodě.
Turistika
Rybníky jsou sice uměle vybudované, ale působí tak přirozeným dojmem, jako by zde byly odjakživa. Navštívit je můžeme pěšky, na kole i vozidlem. Dobře značené turistické stezky vedou neporušenou přírodou, přes lesy a hráze rybníků k obcím s mnoha stavebními památkami. Někde jsou výhledy daleko do kraje na Šumavu či Brdy. Za pozornost a návštěvu stojí i několik naučných stezek.
Rekreace
K rekreaci jsou vyhrazené rybníky Milava u Velké Turné, Ostrý velký u Blatenky a Hadí u Vrbna. Jsou na nich dostatečné možnosti ubytování a rybníky jsou vhodné ke koupání. Ostatní rybníky slouží především k chovu ryb, přesto však jsou ke koupání zpravidla též využitelné. Průhlednost vody je obvykle přijatelná a rovněž výskyt obávaných sinic není častý (navíc jejich škodlivost je často zveličována). Zelené zbarvení vody způsobené řasami je známkou bohatého života a na mnoha rybnících je nevyhnutelné, hodně průhledná voda bývá jen v chudých písčitých či lesních rybnících. Samozřejmě, kdo má k zelené vodě nedůvěru, ať raději vyhledá jinou možnost koupání. Druzí třeba naopak rádi uvítají klid a soukromí.
Sportovní rybolov
Místní organizace Českého rybářského svazu pro držitele rybářského lístku umožňuje rybolov na dobře zarybněných rybářských revírech Lomnice 2 a Lomnice 3. Zakoupení povolenky je možné dojednat na telefonu +420 383 423 849. Zájemci, kteří nevlastní rybářský lístek, mohou provozovat sportovní rybolov u profesionálních rybářů na vybraných rybnících ve správě blatenských rybářů a lnářských rybářů.
Kultura a rybníky
Hojnost rybníků a ryb na Blatensku se samozřejmě projevuje v mnoha dílech zdejších umělců. Motivy ryb nacházíme například v tvorbě Mikoláše Alše, jehož maminka pocházela z hájovny u hráze rybníka Pálence (dnes hydrobiologická stanice s naučnou stezkou). Aleš byl spolužákem a přítelem ředitele blatenského velkostatku a nejedna ryba z blatenských rybníků skončila na jeho stole. Na velkostatku ve Lnářích začínal jako lesní příručí také pozdější proslavený akademický malíř Stanislav Lolek, kterému učarovala zdejší krajina a zachytil ji v mnoha obrazech a kresbách. Rovněž náš současník, naivní malíř Josef Synek často nachází inspiraci u ryb a rybníků. Pracoval totiž dlouhá léta jako automechanik na blatenském rybářství a s rybářstvím byl ve styku denně. Motivy rybníků, rybářů a vodních staveb často nacházíme i u akademického malíře Jiřího Karmazína z Laciné, který s rybáři úzce spolupracuje. Podobné motivy nacházíme také u Jindřicha Krátkého a Mgr. Jana Olejníka. Básnickým jazykem nezapomenutelně oslavil zdejší krajinu plnou rybníků Ladislav Stehlík. Jeho trilogie „Země zamyšlená“ je plná obdivu a lásky ke zdejšímu kraji. Přečteme-li si ji, budeme neodolatelně lákáni jít v jeho stopách… Slovem a obrazem Vás po zdejších rybnících provede fotografická publikace zdejšího historika Jiřího Sekery a fotografa Jana Kurze: "Rybníky na Blatensku ".
Nejzajímavější rybníky
Labuť
Labuť je největším rybníkem lnářsko-blatenské rybniční oblasti. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Blatné,
v těsném sousedství s obcí Myštice. U severozápadního břehu se nachází obec Chobot. Vodní plocha má rozlohu
108,5 ha, délku 2600 m a šířku asi 450 m. Leží v nadmořské výšce 450 m. (zdroj: text – Wikipedie, foto: Chmee2)
Ukázat rybník Labuť na mapě
Velká kuš
Asi nejznámějším, nejfotogeničtějším a nejnavštěvovanějším je Velká Kuš, která má výměru 52,39 ha. Rybník
byl vybudován v 16. st. Václavem Zmrzlíkem ze Svojšína. Dominantu hráze tvoří obrovské duby a borovice a v neposlední
řadě také ostrov, který dělá Kuš výjimečným rybníkem. (zdroj: text – obec Kadov, foto – Wikimedia Commons)
Ukázat rybník Velká kuš na mapě
Hadí rybník
Výměra 12,56 ha. Rybník je z větší části zahalen lesem. Leží na úpatí lesa Hora (V hoře). V letních měsících
je hojně využíván. Pod hrází je ubytovací zařízení pro turisty. Voda sem přitéká z Velkého Pálence. (zdroj:
text – obec Kadov, foto: www.cestujeme.name)
Ukázat rybník Hadí na mapě