Závišín - Hvožďany - St. Smolivec - Metly
0,0 km
Dáme se přes náměstí J. P. Koubka stále rovně až ke zdravotnímu středisku. Zde odbočíme doleva. Na křižovatce u železničního přejezdu se dáme doprava silnicí na Bělčice. Po pravé ruce budeme mít železniční trať a Závišínský potok. Mineme rozcestí na obec Bezdědovice (vpravo) a na obec Chlum (vlevo). Možná nás bude trochu obtěžovat dopravní ruch, protože tato silnice je používaná motoristy cestujícími do Prahy. Brzy se však dostaneme na kraj lesa a zde po ujetí několika stovek metrů odbočíme doprava na lesní cestu. Hned u odbočky se nacházejí poměrně zachovalé sejpy. Údolí závišínského potoka Podél obou břehů Závišínského potoka jsou zachována pravěká rýžoviště zlata (sejpy), začínající na katastrálním území obce Závišín až do katastru obce Bezdědovice. Přejedeme opatrně železniční trať a hned za ní je pěkný, nedávno opravený kamenný most přes Závišínský potok. Říká se mu Bílý most.
4,9 km
Za mostem je křižovatka cest. Dáme se doleva podél Závišínského potoka. Lesní cesta bývá často blátivá a ani si nelze představit, že ještě zhruba před čtyřiceti lety tudy vedla do Závišína silnice. Donedávna ji připomínala stará dopravní značka, ale i ta již podlehla zániku. Dnes je však výhodou, že se po cestě nevalí proudy automobilů a my se můžeme věnovat pohledu na krásy krajiny. Toto údolí Závišínského potoka patří mezi nejhezčí partie Blatenska.
7,0 km
Lopatárna je objekt staré továrny ležící u mlýnského náhonu. Budova továrny se zachovala včetně hospodářských stavení. Bohužel před očima se rozpadá původně reprezentativní obytný dům. Donedávna v něm ještě bydleli lidé. Lopatárna je na samotě, je však vzdálena jen kousek od zachovalé budovy Závišínského nádraží. Do samotné obce Závišín je to ještě kus cesty. U přejezdu s železniční tratí stojí pomník obětem neštěstí z roku 1948.
Závišín
V roce 1430 je zde připomínán dvůr, který náležel Přibíkovi ze Švihova, později ves patřila k lnářskému velkostatku.
8,2 km
Závišín je malebná obec rozkládající se na břehu Závišínského rybníka. Na křižovatce u kaple odbočíme doleva a po chvíli dojedeme na křižovatku s hlavní silnicí na Blatnou. Z ní však po dvoustech metrech odbočíme vpravo na silnici směrem na Lnáře. Po chvilce však opět odbočíme – vpravo do Hornosína. Do obce nás dovede stoupání.
Hornosín
V roce 1528 ves patřila Zdeňkovi Běšinovi z Běšin, v 17. století je již součástí lnářského panstvé. Kaple sv. Floriána je z roku 1860. V roce 1884 téměř celá ves vyhořela. Na počátku tohoto století zde bylo 35 domů s 200 obyvateli.
10,6 km
V Hornosíně nahoře u kaple se dáme po žluté turistické značce doprava. Pojedeme po polní cestě střídavě z kopce a do kopce. Kolem nás budou louky a pole, chvílemi les. Je to příjemná cesta.
12,3 km
Pod Kněžskou horou odbočuje žlutá značka doleva do kopce na nesjízdnou cestu. My proto budeme pokračovat rovně lesem, kde je vhodnější cyklistický terén. Cesta nás vyvede z lesa až k asfaltové silnici. Tam odbočíme doleva a po několika stech metrech dorazíme do Újezdce.
Újezdec
V roce 1362 se jako farní ves, na níž sídlil Jan z Újezdce. V letech 1401–1414 držel Újezdec Oldřich Slepec z Miličína. Kostel sv. Voršily je románsko-gotický z doby kolem poloviny 13. století. U kostela stávala tvrz se sladovnou a pivovarem, která po roce 1542 zanikla. V okolí se ve 14. století dolovalo arýžovalo zlato. Král Jan zastavil zdejší zlaté doly Petrovi z Rožmberka.
13,6 km
Z Újezdce pojedeme po silnici do Tisova. Při silnici vede opět žlutá turistická značka.
Tisov
Připomíná se poprvé 1318, snad zde též byla tvrz. Po roce 1617 patřila ves ke lnářskému panství. V roce 1654 zde byly pouze tři chalupy, mlýn je uváděn již v roce 1542.
16,0 km
V Tisově se budeme dál držet žluté značky. Ta nás svede ze silnice na polní cestu. Toto je poněkud technicky náročnější řešení. Pro pohodlné je možné navrhnout pokračování v jízdě po silnici z Tisova. Ta totiž vede paralelně adospěje ke stejnému cíli – do obce Hvožďany. Žlutá značka nás však vyvede v Hvožďanech přímo u kostela. Ten stojí za prohlídku ( viz trasa č. 9).
17,9 km
Ve Hvožďanech se dáme rovně přes náměstí po červené turistické značce na Starý Smolivec. Za obcí však červená značka odbočuje vpravo na polní cestu vinoucí se směrem ke třemšínským lesům. My pojedeme stále po silnici. Mineme i silniční odbočku vlevo na Pozdyni a pojedeme stále rovně. Silnice vede lesem, mezi loukami a je na co se dívat. Vpravo se tyčí Třemšín.
Starý Smolivec
Do roku 1559 patřila ves k Bezděkovu. Roku 1608 se uvádí Ondřej Řesanický z Kadova na tvrzi ve Smolivci. Po roce 1697 byla prodána ves se zámkem a dvorem Jiřímu Vojtěchovi Janovskému z Janovic a připojena k Oselcům. Zámek je barokní, z počátku 18. století. Při zámku býval pivovar. V roce 1720 zde byli tři sedláci, šest chalupníků, koželužna, myslivna a ovčín. Mezi Starým Smolivcem a Radošicemi na louce "Vražda" došlo 7. října 1620 ke střetnutí zadního voje císařské armády a stavovského vojska.
22,3 km
Ve Starém Smolivci se dáme na první křižovatce vlevo. Dostaneme se na modrou turistickou značku. Ta nás povede doleva ze silnice. Pojedeme polní cestou, hezkou rovinatou krajinou mezi loukami a rybníky. Na hrázi Metelského rybníka pod kamenným křížem jsou pohřbeni vojáci, kteří v roce 1620 padli při bitvě císařských a stavovských vojsk.
Metly
Ves patřila ke lnářskému panství, mimo léta 1564–1677, kdy byla součástí blatenského velkostatku. V roce 1684 zde bylo jedenáct domů. V roce 1675 vyhořela celá ves.
26,1 km
V obci Metly se už opět vrátíme na silnici. Stále pokračujeme po modré značce. Po chvíli dorazíme do Zámlyní, kde na kraji obce leží pověstmi opředený kámen "Zkamenělá kráva".
Zámlyní
Již ve čtrnáctého století zde byl mlýn, v roce 1695 byly v Zámlyní tři chalupy a dva mlýny. Pod rybníkem Divákem byly v osmnáctém století železné hutě.
27,6 km
U kaple se dáme doleva po silnici na Předmíř. Modrá značka vede rovně, projedeme obcí Předmíř a pokračujeme dál otevřenou krajinou. Po několika kilometrech dojedeme na křižovatku na Lnáře.
29,5 km
Odbočíme doprava a po dvoustech metrech ještě jednou doprava. Cesta je pohodlná – po rovině a po silnici. Projedeme obcí Zahorčice. Za nimi je pěkná cesta a je vidět renovovaný kostel na okraji Lnář. Ve Lnářích vyjedeme u hráze rybníka.
32,8 km
Ve Lnářích se nedáme přes most po hrázi do středu městečka, to si můžeme prohlédnout při trase č. 3, ale odbočíme vlevo do kopce. Za chvíli jsme ze Lnář venku. Na kopci se na křižovatce dáme po silnici vpravo, jakoby zpátky na Lnáře, ale hned po čtyřstech metrech odbočíme doleva na silnici do Hajan. Musíme ještě chvíli stoupat. Z vrcholu kopce je pěkný výhled směrem na Blatnou. Sjedeme z kopce do vesnice Hajany.
37,0 km
Z Hajan už nemůžeme zabloudit. Stále po silnici, bez větších stoupání nebo klesání se vrátíme k počátečnímu bodu našeho putování – do centra Blatné.
41,6 km
Blatná – Věž
Přírodní zajímavosti 2. okruhu
První třetina trasy vede proti proudu Závišínského potoka pramenícího na svazích Třemšína a sloužícího jako zdroj pitné vody pro Blatnou. Zásobárnou vody je hlavně Huťský nebo-li též Velký bělčický rybník pod Bělčicemi, na kterém je omezeno hospodaření. Odběrné místo pro úpravnu vody je nad obcí Bezdědovice. Úsek toku Závišínského potoka mezi Závišínem a Bezdědovicemi je i přírodovědně velmi hodnotnou ukázkou přirozeného lesního potoka lemovaného rostlinstvem typickým spíše pro horské oblasti Brd, ve kterých pramení. Porosty prvosenek, sasanek, plicníků a dalších květin lze spatřit i z romantického Bílého mostu, pod kterým ve vodě proplouvají pstruzi a proletují konipasové horští se žlutou náprsenkou, vzácněji i ledňáček a v zimě i skorec vodní. Na vysokém komíně Lopatárny u Závišína hnízdí čáp bílý, jiný typ hnízda na nižším komíně je na usedlosti uprostřed Hajan.