Infocentrum Blatná

  • Turistika
    • Cyklotrasy
      • Úvod k cyklotrasám
      • Poznávací
      • Sportovní
    • Naučné stezky
      • Okolím viklanu
      • Chanovice
      • Okolí Lnář
  • Zajímavosti
    • Památky
      • Kostely
      • Zámek Blatná
      • Zámek Lnáře
    • Přírodní
      • Rybníky
      • Kadovský viklan
      • Čertovy kameny
    • Zámecký lihovar
  • Sport a relax
    • Městská kola v IC
    • Plavečák
    • Sportovní rybolov
    • Pump bike park
  • Ubytování a gastronomie
    • Hotely
    • Penziony
    • Ubytování v soukromí
    • Ubytovna Blatná
    • Restaurace
    • Kavárny a cukrárny
  • O Blatné
    • Infocentrum
    • Historie a současnost
    • Tradice a řemesla
    • Sociální služby
  • EN

Kostel Kadov

Kostel svatého Václava

Původně raně gotický kostel sv. Václava z druhé poloviny 13. století byl po polovině 18. století barokně upraven na prostornější stavbu s věží. Cenné barokní exteriéry a interiéry včetně konstrukcí (klenby, krovy) a gotických kamenných náhrobků.

Historický vývoj

design/2019/foto/IMG_E5100.jpg Nejstarší součást kostela, postaveného v blízkosti šlechtického sídla, představuje sakristie s dochovanou křížovou klenbou z druhé poloviny 13. století, který byl presbytářem původní gotické stavby. Vzhledem k pozdější barokní přestavbě, při níž byla větší část starého kostela stržena, nemáme v podstatě žádnou představu o jeho dalším stavebním vývoji. Původní podoba kostela je ovšem zaznamenána na mapě lnářského panství z roku 1698. Tehdy šlo o jednolodní stavbu s kvadratickým presbytářem, sanktusníkem na střeše lodi a jižní předsíní. V blízkosti kostela stála dvoupatrová stupňovitá zvonice s cibulovitou střechou. Po obnovení farnosti dal patron kostela hrabě Jan František Kristián Sweerts – Sporck starý kostel strhnout a nahradit ho důstojnou a současně prostornější pozdně barokní stavbou, dokončenou roku 1765. Autor plánů není znám, podle pamětního spisku vloženého po skončení prací do koule na věži však víme, že se na stavbě podíleli zednický mistr Kašpar Švankmajer, tesařský mistr Jiří Kaplan a kovářský mistr Jan Šolle. Do novostavby byl, jak již víme, zakomponován presbytář původního kostela v nové funkci sakristie. Nový kostel byl slavnostně benedikován 28. 9. 1765. První známý kadovský farář se jmenoval Ubislav a je připomínán roku 1362, kdy zdejší beneficium směnil s Frenclinem, farářem ve Vacově. Svolení k tomu dali patroni kostela Racek ze Žihobec a Vyntíř z Kadova s bratrem Jaroslavem, předkové rodu Řesanských z Kadova, který byl v našem kraji usedlý až do 17. století. Erbem rodu bylo zlaté vozové kolo na modrém poli. Kadovský kostel nebyl ve středověku příliš bohatý. Papežské pokladně odváděl v letech 1369–1405 pouze 7 grošů desátku. Příjem zvýšil Jan Šelmberk z Kadova, když při kostele zřídil fundaci, na jejímž základě se měly konat mše za spásu jeho duše a duší jeho předků a příbuzných, k čemuž se roku 1403 zavázal nově dosazený farář Petr. Jen pro zajímavost dodejme, že mše za Jana Šelmberka se v kostele sloužily ještě počátkem 20. století. Vladykové z Kadova byli katolickým rodem, a proto ještě roku 1428 dosadil Zdislav z Kadova na zdejší faru katolického kněze Blažeje, který zde působil snad ještě roku 1434. Z dalších farářů známe Volfganga (1515), autora několika traktátů proti utrakvistům a stoupencům Jednoty bratrské, Václava (1541), jenž se u farníků netěšil oblibě či Marka Lojku. Ten roku 1567 žádal, aby byl kvůli chudobě kadovského beneficia dosazen na výnosnější faru do Starého Sedla. Arcibiskup mu však nevyhověl a přeložil ho do nedalekého Záboří. Zajímavá situace nastala kolem osoby kališnického kněze Jeronýma Pražského, který spravoval kadovskou farnost roku 1587. Pražský arcibiskup Martin Medek ho označil za nepřijatelného a požadoval na patronovi kostela jeho odvolání. Patron Alexandr Záborský z Brloha, jehož předkové získali Kadov na sklonku 15. století, se však kněze zastal a odvolával se na to, že byl řádně vysvěcen Medkovým předchůdcem arcibiskupem Brusem, a že je oblíben farníky. Záborští z Brloha o svůj kostel řádně pečovali, zejména Ladislav, který nechal roku 1635 obnovit kostelní mobiliář. V tu dobu obstarávali duchovní správu při kostele pro nedostatek světských kněží horažďovičtí minorité. Farnost zahrnovala vedle Kadova Lnářský Málkov, Pole, Slatinu, Vrbno, Mračov a roku 1654 byl připojen jako filiální ještě Bezděkov s Nezdřevem, Zahorčičkami a Hradištěm. Celý obvod pak byl roku 1660 přifařen k Záboří. Samostatná kadovská farnost byla znovu obnovena teprve roku 1756 z iniciativy patrona hraběte Františka Karla Rudolfa Sweerts – Sporcka, pána na Lnářích, který si uvědomoval obtíže plynoucí ze správy tak rozsáhlé oblasti. Prvním farářem byl ustanoven Matěj Rybička, který však neměl zpočátku v Kadově vlastní farní obydlí a tak přebýval na zámku v Bezděkově. Při obnovené kadovské farnosti zůstal filiální kostel v Bezděkově s příslušejícími vesnicemi Nezdřevem, Hradištěm a Zahorčičkami. Při josefínských úpravách hranic farních obvodů 1786 pak byla farnost zmenšena o Hradiště, které bylo přifařeno ke Kasejovicům a Mračov, jenž byl připojen k farnosti Záboří. Roku 1761 bylo v Kadově zřízeno kaplanství. V současné době spravuje farnost děkan v Blatné.
(zdroj: text – Památkový katalog, foto – Miloš Hlávka, Wikimedia)

design/2016/zajimavosti/church_kadov.jpg
design/2019/foto/IMG_E5077.jpg
design/2019/foto/IMG_E5096.jpg
design/2019/foto/IMG_E5047.jpg

Aktuality

  • Jsme i na INSTAGRAMU

    V létě 2019 jsme spustili n...

    zář 15, 2019
  • Půjčovna koloběžek

    Blatensko nemusíte poznávat...

    kvě 30, 2018
Více novinek

Mohlo by se vám hodit

  • Zámek Blatná
  • Zámecký ovocný lihovar LiquiB
  • Plavečák Blatná
  • Zámek Lnáře
  • Technické služby města Blatné
  • Blatenské listy
  • Rádio Blatná

Z okolí Blatné

  • Písek
  • Strakonice
  • Horažďovice
  • Nepomuk
  • Březnice
  • Kadov
  • Lnáře
  • Chanovice

Kontakt

  • Infocentrum Blatná
  • J. P. Koubka 4
    38801 Blatná
    Jihočeský kraj
  • info@icblatna.cz
  • +420 383 311 260
  • https://www.facebook.com/icblatna/
  • @ic_blatna
  • @icblatna

Podpořeno z dotace Jihočeského kraje.

Copyright © Centrum kultury a vzdělávání Blatná. Webdesign, CMS and hosting by Nux, s.r.o.