Buzice - Škvořetice - Sedlice - Čekanice
0,0 km
Dáme se rovně po náměstí Míru. Přejedeme křižovatku a jedeme pořád rovně silnicí na Buzice. Cesta vede prakticky pořád po rovince. Před Buzicemi, na konci Buzického rybníka se dáme doprava přes most.
Buzice
Buzičtí z Buzic se připomínají již v roce 1384, po roce 1491 byly Buzice prodány k Blatné. Tvrz byla založená v letech 1384–1412. Čtyrpatrová věž je z konce 14. století, obytná křídla na východě a jihu byla přestavěna v 16. století. Příkopy avaly se zbytky nárožní bašty jsou zachovány v jihovýchodní části. Již v roce 1527 se mluví o tvrzi pusté v Buzicích. Začneme se držet červené turistické značky. Před Buzickou tvrzí se dáme doprava po polní cestě směrem na Pacelice. Po pravé straně máme pořád rybníky. Dojedeme do obce Pacelice. Pacelice Obec se připomíná poprvé v roce 1380, později zde bylo sídlo vladyků z Mirotic. Kostel Proměnění Páně na vrchu Křesovec (493 m) nad vsí byl postaven v letech 1764–65, architektonicky patří k cenným stavbám okruhu K. I. Dienzenhofera. Věž je pozdější, z roku 1845. Zemědělské usedlosti ve vsi č. 2 a 3 jsou z poloviny 19. století.
5,4 km
Nad obcí se tyčí kopec Křesovec. Červená turistická značka vede přes tento kopec. Na jeho vrcholu stojí opuštený kostel postavený podle projektu žáků Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Vrátíme se zpátky na silnici a po ní pojedeme do Škvořetic, červená značka vede po této silnici. Po pravé straně na vrchu zvaném Hradiště se nacházelo rozsáhlé pohřebiště z doby bronzové. V roce 1887 bylo zničeno amatérským výkopem pokladuchtivého barona Kollera.
Švořetice
Již v roce 1299 byly z obce odváděny desátky kostelu v Miroticích. Tvrz zde stávala již někdy ve 14. století. V 2. polovině 15. století získali tvrz, dvůr a část vesnice od Kalenických z Kalenic Štenberkové. Tvrz byla v 16. století přestavěna v renesančním slohu a koncem 19. století byl pustnoucí objekt obnoven v romantickém duchu. Na konci obce je kaple P. Marie Bolestné, postavená na místě starší stavby. Poblíž obce v lokalitě Hradiště je rozsáhlé prehistorické pohřebiště.
6,9 km
Ze Škvořetic se dáme cestou na Lom. Silnice vede zvlněnou krajinou mezi poli.
10,1 km
Na této křižovatce, která je na dohled od obce Lom, odbočíme doprava směrem na Sedlici. Ostrá stoupání se střídají s prudkými sjezdy. Projedeme vesnicí Důl a vystoupáme do Mužetic.
13,2 km
V Mužeticích u Božích muk s letopočtem 1862 narazíme na zelenou turistickou značku. Ta nás povede doprava na polní cestu směrem na Mužetický vrch. Ten je nejvyšším bodem Blatenska – nadmořská výška 573 metrů. Zelená značka se chvílemi ztrácí, při výběru možných tras se musíme držet spíše vpravo. Mužetický vrch není zalesněn a proto se z něj otvírá pěkný rozhled. I Šumava je dobře vidět. Vrátíme se zpátky dolů po zelené značce na silnici. Na ní odbočíme doprava a dojedeme do Sedlice. V lese mineme po pravé straně parketárnu a vepřín. V Sedlici nás zelená značka přivede kolem hezky obnoveného kostela na náměstí.
Sedlice
Osada Sedlice, ležící na jihovýchodním svahu brdského výběžku oddělujícího blatenskou kotlinu od horažďovické pánve, náležela do staré aglomerace na Bozeňsku ("Provincia Bozenensis") zahrnovala oblast dnešního Blatenska, Březnicka a Rožmitálska, která byla osídlena dříve než ostatní kraje, jak napovídá kontinuita pravěkého a středověkého osídlení. Vývoj dalšího osídlení lze předpokládat v období vnitřní kolonizace (13. – 14. století), kdy podél staré písecké cesty, se kterou se tu spojovala jiná, rovněž stará cesta od Vimperka, vznikla zemědělská osada silničního typu. V písemných pramenech je osada Sedlice (Sedlecz) uváděna v letech 1352–1399 mezi sídlišti v bozeňském děkanátu. Majitelem Sedlice byl rod Bavorů ze Strakonic – Vilém ze Strakonic je v roce 1358 připomínán jako patron kostela v Sedlici, který byl již ve 14. století farním. V roce 1404 prodal Břeněk ze Strakonic sedlické zboží, t.j. tři popluží s dvorem a s podacím kostelním právem, Vojtěchovi, Janovi a Lipoltovi z Kraselova. V době husitských válek zůstala Sedlice podobně jako celé Blatensko, ušetřena válečných pohrom. Pravděpodobně od 2. poloviny 15 století patřila Sedlice Mikuláši Kaplířovi ze Sulevic. Další písemné zprávy jsou až z počátku 16. století. V roce 1505 byl majitelem Sedlice Mikuláš Malovec z Pacova, který vlastnil statek ještě v roce 1533. Jeho syn Jan prodal tvrz v Sedlici, dvůr a ves s podacím právem a dalším majetkem Adamovi Řepickému ze Sudoměře, jehož zásluhou byla Sedlice v roce 1539 povýšena na městečko. Adam Řepický přežil své děti, zemřel v roce 1551 a Sedlici s veškerým majetkem převzala jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdeňka ze Štenberka. V roce 1577 se o Sedlici rozdělilo jejích pět synů, z nichž Adam zřejmě skoupil jednotlivé podíly a vlastnil pak Sedlici až do své smrti v roce 1623. Zajímavá je smlouva z roku 1577, která zdůrazňuje, že přes rozdělení zůstaly ve společném majetku na tvrzi kuchyně, špižírna, nádvoří, zdvihací most, šnekové schodiště a pavlače k pokojům, kašna v příkopě a příkopy s vodou. Tvrz v Sedlici, postavená v roce 1404, byla Štenberky přestavěna v 2. polovině 16. století na renesanční zámeček v obdélníku vodního příkopu. Jádrem stavby je patrová budova, z níž vybíhají dvě boční křídla. Na fasádě jsou patrny zbytky sgrafit. Chodba je zaklenuta křížovou klenbou se zazděnými arkádami. Sedlice byla majetkem Štenberků až do roku 1708, kteří ji nazývali "dobrou kvočnou", neboť její výnosnost přispěla k rozmnožení štenberského majetku. Farní kostel sv. Jakuba Většího z let 1744–1754, dílo Václava Antonína Jermáře je dominantou této části Blatenska. Současná s kostelem je hřbitovní kaple P. Marie, márnice na hřbitově je z roku 1707. Památkově zajímavé jsou též domy č. 159, 93 a č. 130, který má fasádu zavrcholenou atikou s vázami a štítem s ležící lvicí s terakoty.
18,9 km
Po prohlídce Sedlice se dáme po silnici směrem na Blatnou. Ještě ve městečku však nesmíme minout odbočku vlevo na Čekanice. Po úzké silničce jedeme mírně zvlněnou krajinou mezi poli, až se dostaneme do Čekanic ( viz 8. okruh).
23,6 km
V Čekanicích odbočíme doprava. Za vesnicí musíme vystoupat do táhlého kopce. Potom nás však už jenom čeká dlouhé postupné sjíždění do Blatné. Otevírají se nám pěkné výhledy na Blatensko. Po pravé straně mineme zatopený kamenolom. Projedeme obcí Mačkov.
27,4 km
Po dlouhé rovince se vrátíme zpátky do Blatné
30,0 km
Blatná – Věž
Přírodní zajímavosti 7. okruhu
Po celé trase lze obdivovat harmonickou krajinu s rozptýlenými lesíky, keři a osamělými stromy. Takovýto charakter krajiny vyhovuje nejen našemu oku, ale i ptactvu a srnčí i jiné zvěři. Zajímavými ptáky hnízdícími v keřích jsou například ťuhýk obecný a jeho vzácnější větší příbuzný ťuhýk šedý. V Čekanicích je na vysokém komínu hnízdo čápů bílých. U rybníků Ovčína a Mokrého se vyskytuje slavík modráček a rákosníci, strnadi rákosní a další druhy ptáků rákosin. Nedaleko od Sedlice po hlavní silnici směrem na Písek se nachází přírodní rezervace Sedlická obora chránící zbytky přirozených dubových bučin a lipových doubrav. Rezervace je částí porostu v oplocené nepřístupné oboře sloužící k chovu daňků a divokých prasat.